3. MMČR VE VZOHV PRO JPO A ZÁCHRANÁŘE 2013

Město Milevsko se nachází přibližně 22 km severozápadním směrem od okresního města Písku, v Jihočeském kraji. Protéká jím Milevský potok a ve všeobecnou známost vešlo především díky výrobě vzduchotechnických zařízení – ZVVZ. Kombinace krásné přírody a řady pozoruhodných historických památek každoročně přiláká do města velké množství turistů a rekreantů. V Milevsku žije v současnosti na katastrální výměře 42,49 km² necelých 10 tisíc obyvatel.

Historie

Osídlení oblasti dnešního Milevska lze na základě archeologických objevů prokázat již ve starší době kamenné. Slované pak oblast obsadili přibližně v 8. století našeho letopočtu. Vzhledem ke své strategicky významné poloze se Milevsko brzy stalo významnou křižovatkou obchodních cest.

V písemných pramenech se Milevsko poprvé objevuje v roce 1184, kdy je zmiňováno v souvislosti s Jiřím z Milevska, který zde o tři roky později založil premonstrátský klášter. Prvními obyvateli kláštera byli řeholníci ze Želiva. V jejich čele stál známý opat Jarloch.

Klášter se brzy stal významným kulturním i hospodářským centrem celé oblasti a jeho vliv sahal až na území dnešního Rakouska. S prosperitou kláštera souvisela i rozsáhlá výstavba v jeho okolí, které napomáhala zdejší stavební huť. Majiteli kláštera byli nejdříve Rožmberkové, od roku 1543 Švamberkové a od roku 1581 Hodějovští z Hodějova. Za posledních vlastníků byl klášter přeměněn na panské sídlo.

Premonstráti (konkrétně Strahovský klášter) získali své sídlo zpět po rozsáhlých konfiskacích následujících po porážce stavovského odboje na Bílé Hoře (1620). Klášter však již nikdy nedosáhl původní slávy a v roce 1785 byl z výnosu Josefa II. zrušen. Po následující období sloužil jako hospodářské středisko, ze které profitoval Strahovský klášter. Ruku v ruce s osudy kláštera se vyvíjely i dějiny městečka Milevsko. První konkrétní zmínka o městečku pochází z roku 1327. V průběhu 15. století získalo mnohá městská práva. Katastrofou pak byly události třicetileté války, které pro Milevsko znamenaly dobu velkého úbytku obyvatel a málem zánik. Z následků válečných hrůz se zdejší oblast vzpamatovávala dlouhá desetiletí. Mezi řemesly se nejvíce dařilo hrnčířství a hospodářství městečka bylo podporováno známými milevskými trhy.

V průběhu 20. století se celá zdejší oblast pozvolna zbavovala nálepky jedné z nejchudších oblastí v zemi. Za zmínku jistě stojí událost z II. světové války, kdy byl z města vypraven transport obyvatel považovaných za židy. Téměř nikdo z transportu se již nevrátil zpět.

Co je k vidění

V roce 1866 byl na místě původního kostelíku postaven kostel sv. Bartoloměje. Po zásadních úpravách v první polovině 20. století jej můžeme obdivovat dodnes. Ke kostelu přiléhá i barokní kaplička, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému z roku 1721. Z starobylých budov lze upozornit na objekt dřívější radnice, která se nachází hned vedle staré fary. Samozřejmostí pro návštěvníka Milevska je inspekce do Premonstrátského kláštera či do chrámu Navštívení Panny Marie.

Zajímavost

Všeobecný rozruch v Milevsku vyvolávají každoroční jarní maškarní průvody, které přitahují do města stále větší počet návštěvníků a určitě stojí za vidění.

___________________________________________________________________________

KOUPALIŠTĚ MILEVSKO

18.6.2011 došlo ke slavnostnímu otevření "koupaliště" v Milevsku.

Výstavba tolik diskutovaných víceúčelových vodních nádrží,která začala v roce 2010 se ukázala jako opodstatněná.Především v letních horkých dnech bylo koupaliště doslova v obležení především maminek s dětmi které do té doby museli za osvěžením absolvovat cestu do Tábora nebo na koupaliště ve Zvíkovském podhradí.

Během sezony 2011 byli za provozu do areálu instalovány zábavní atrakce pro nejmenší. Postupem času by se koupaliště mělo rozšířit o volejbalové hřiště. Dále je zde v závislosti na financích plánována výstvaba minigolfového hřiště,které by mělo navazovat na nedaléké tenisové kurty. Tím by došlo ke vzniku velkého volnočasového areálu

Více inforamcí naleznete na stránkách koupaliště :

www.koupalistemilevsko.cz